Liberk

Obec v podhůří Orlických hor

Dnes součástí obce Liberk i řada původně samostatných vesnic, katastr sahá od hranic s Rychnovem nad Kněžnou až na hřeben Orlických hor (dokonce až kousek za něj).

Ves vznikla v podhradí hradu Rychmberka, a prvně se připomíná roku 1310.

Svého času to Liberk dotáhl dokonce na městečko – avšak koncem 16. století opět poklesl na pouhou ves. Tehdy však ještě nemůžeme mluvit o Liberku – název sídla se totiž často měnil: a tak najdeme pojmenování Rychmberk, Riberk, a od poloviny 19. století konečně Liberk.

Liberk vznikl v podhradí hradu Rychmberk (dnes jsou z něj jen nepatrné pozůstatky). Hrad založili nejspíše na konci 13. století Kounicové. Později jej drželi páni ze Skuhrova a Častolovic. Za husitských válek byl majitelem hradu horlivý katolík a oblíbenec císaře Zikmunda Půta z Častolovic, proto husité hrad r. 1425 oblehli a dobyli.

Později, za zemského škůdce Koldy ze Žampachu, byl hrad opět v letech 1441 a 1457 znovu dobýván. Při druhém útoku byl rozbořen a ponechán svému osudu.

Roku 1495 se již uvádí jako pustý. A zkáza na sebe nedala dlouho čekat. Hradní zdivo bylo postupně rozebíráno na stavební materiál a další škody napáchalo intenzivní hledání pokladů: především koncem 18. a počátkem 19. století.

Hrad stával na úzkém zalesněném ostrohu za kostelem. Do dnešních dob se dochovaly jen části příkopů a valů.

Škola byla v Liberku založena v roce 1750. Z tohoto roku pochází kupní smlouva, dle které Liberk spolu s okolními obcemi (Hláska, Proruby a Rampuše) zakoupil od Jana Cejpka chalupu čp. 14 pro školní účely (za 89 zlatých rýnských). Do školy docházely děti z výše vyjmenovaných obcí a také z Vlčince, Ochoze, Poříčí a Nemanic. Vyučovalo se v jedné třídě střídavě česky a německy.

Kostel sv. Petra a Pavla je cennou památkou lidové architektury. Zbudován byl v letech 1691 – 1692. Součástí církevního areálu je i zvonice a dřevěná přízemní fara. Jde o dnes už jeden z mála dřevěných kostelů v Čechách. Není však nejstarší církevní stavbou v obci – vyrostl na místě starší středověké svatyně, jejíž podoba je dnes už neznámá. Dochoval se však bez zásadních stavebních změn, byť k několika úpravám v průběhu času došlo: například v letech 1800-1802 byl kostel podezděn.

V interiéru kostela nalezneme převážně barokní zařízení pocházející ze 17. a 18. století, doplněné sochami liberského rodáka sochaře Filipa Jakuba Prokopa.

V sousedství kostela stojí farní budově – stylově je i ona dřevěná.

Před farou stojí mariánský sloup z roku 1751

Pověst: v kostele bylo kdysi poblíž oltáře pohřbeno tělo krutého a nespravedlivého purkrabího, který nenašel pokoje ani po smrti. Po nocích vstával z hrobu, chodil po kostele sem a tam a nelidsky křičel. Několik zvědavců, kteří chtěli záhadě přijít na kloub, bez milosti zahubil – jeden zbožný kaplan – zavřít v noci do kostela – dozvěděl se od něj jak může být duše vysvobozena – je třeba vyzvednout rakev z kostela – odnést – ne dveřmi, oknem – otvorem proraženým ve zdi pod oltářem – do farního lesa – oddělit lopato hlavu od těla – obě části hodit do bažiny – druhý den vesničané připravili na akci – cestou se kostra rozsypala  a hlava se zakutálela neznámo kam. Od těch dob strašil po nocích pocestné bezhlavý jezdec. Až po mnoho a mnoha letech se podařilo náhodou lebku nalézt a ihned putovala za tělem do bažiny – a konečně nastal klid

Pověst: Do kostnice liberského kostela zanášela jednomu sedlákovi slepice – čeledín se vydal přinést odtud vejce – uvnitř kostra rozbíjející skořápky, hltavě pijící jejich obsah – kostantými prsty pokyn čeledínovi ať si přisedne. – zůstal stát – sebral síly a utekl – z leknutí se nevzpamatoval-za pár dní zemřel

Významné osobnosti:

Filip Jakub Prokop (1.května 1740 Liberk – 16. října 1814 Vídeň) – vídeňský dvorní sochař. Sochařské znalosti získal především u sochaře Deckera v Hradci Králové (pracoval u něj čtyři roky). Roku 1764 přijel jako sochařský tovaryš do Vídně, současně tam studoval na tamní Umělecké akademii. Ve Vídni strávil většinu života. Pro Liberský kostel vytvořil dřevěné plastiky sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, je autorem barokních řezeb v dolní části oltáře a výzdoby varhan. V roce 1777 vytesal pro Liberk pískovcové sochy (např. Ecce homo, sv. Jan Nepomucký, Kříž). Jeho díla se nachází na řadě míst bývalé Rakousko-Uherské monarchie

Josef Alois Prokop (10. května 1807 Liberk – 2. listopadu 1862 Červená Řečice).  Jeho prastrýcem byl známý sochař Filip Jakub Prokop. Pravděpodobně v roce 1819 či 1820 byl poslán do Prahy, kde studoval na Akademickém gymnáziu. Poté studoval práva. Leč studia nedokončil. Seznámil se s Josefem Kajetánem Tylem a dalšími divadelními nadšenci a rozhodl se plně se oddat divadelní dráze. Působil ve Stavovském divadle, německé divadelní společnosti Karla Hilmera, u divadel v Německu

Víte, že…

Liberk je svou rozlohou (54,08 km) největší obcí okresu Rychnov nad Kněžnou. Katastr Liberka se na jedné straně dotýká hranic okresního města a na straně druhé zasahuje až za hlavní hřeben Orlických hor. V Královéhradeckém kraji je obcí s 5. největší rozlohou (po Hradci Králové, Trutnovu, Špindlerově mlýnu a Teplicích nad Metují.)

Turistické možnosti aneb kam dál?

a) pěší turistické trasy

modrá: Kačerov (5,5 km) – Nad Kačerovem (6,5 km) – Zdobnice (9 km) – Pod Homolí (hřeben Orl. hor) (14,5 km)

červená: Rampuše (3 km) – Nad Kovárnou (4 km) – Zdobnická Seč (8,5 km) – Luisino Údolí (13 km)

červená: Jaroslav (2,5 km) – Ivanské jezero (4,5 km) – Les Včelný (6 km) – Rychnov nad Kněžnou (8,5 km)