Vrchmezí – to je ikonický, pověstmi opředený vrchol (právě tady by někde měla mít sídlo bájná vládkyně Orlických hor princezna Kačenka) a nejsevernější orlickohorská tisícovka. A se svými 1084 metry také nejvyšší vrchol polské části Orlických hor (přes Vrchmezí totiž prochází státní hranice). A nově se může Vrchmezí pochlubit i rozhlednou.
Nová věž byla zbudována na Polské straně (avšak od státní hranice doslova jen pár kroků), kousek pod vrcholem. Celá stavba (až po špičku střechy) dosahuje výšky 25,5 metru. Tak vysoko se však pochopitelně běžný návštěvník nedostane. Turistům budou přístupné 3 vyhlídkové plošiny, nejvyšší z nich 18,5 metru nad zemí. I tato výška ale stačí k téměř kruhovému výhledu.
Rozhledna je zbudována téměř celá ze dřeva (jen pilíře jsou z betonu obloženého kamenem). V přízemí se nachází i kryté posezení umožňující přečkat nepříznivé rozmary počasí.
Stavba je součástí většího projektu výstavby 11 vyhlídkových věží na české i polské straně hranice (jehož součástí jsou i nedávno otevřené nedaleké rozhledny na Velké Deštné a Feistově kopci.
Vyhlídková plošina umožňuje daleké výhledy na českou (podhůří Orlických hor, Náchodsko) i polskou (Stolové hory, Kladská kotlina) stranu.
Rozhledna navazuje na dávnou turistickou tradici kopce. Vrchmezí bývalo oblíbeným cílem již koncem 19. století, neopomenul jej zmínit žádný z tehdejších cestopisů či průvodců. Na kladské straně vrcholu tehdy stával vyhlášený Rübatschův hostinec. Heinrich Rübatsch dal tehdy také kolem roku 1880 zbudovat (tehdy však pro změnu na straně české) 16 metrů vysokou dřevěnou rozhlednu.
Obě stavby (rozhledna i hostinec) zanikly krátce po druhé světové válce. Současná rozhledna stojí v prostoru jedné z budov bývalého hostince; rozpadající se torzo kamenných základů druhé budovy spatříme v jejím sousedství.
…
Otevírací doba: rozhledna je celoročně volně přístupná (s výjimkou výskytu nepříznivých klimatických jevů – silný vítr či náledí)
Vstupné: vstup na rozhlednu je zdarma
Občerstvení: si musíte donést vlastní. Nejbližší možnosti na Šerlišském mlýně (4 km), Číhalce (4 km), Masarykově chatě na Šerlichu (5 km), na náměstí v Olešnici (5 km), případně v polském Zielenci (2,5 – 4 km)
Kudy tudy k rozhledně?
Vrchmezí je po turistických trasách přístupné ze čtyř směrů (dvakrát z české a dvakrát z polské strany).
Z české strany se můžeme na Vrchmezí dostat po červeně značené hřebenovce: Jiráskově horské cestě – a to buď z Olešnice v Orlických horách (5 km s převýšením 480 m), nebo ze Šerlichu (taktéž 5 km, ale s méně naročným profilem – 170 m stoupání a 70 m klesání). Relativně snadná je též cesta od Šerlišského mlýna (4 km s převýšením 210 m)
Z polské strany nás pak na vrchol zavede zelená turistická značka z horského střediska Zieleniec (3 km s převýšením cca 200 m) či z opačné strany od penzionu Kozia Hala (4,5 km s převýšením 350 metrů).
V zimních měsících prochází přes Vrchmezí jedna z páteřních tras běžkařské magistrály.
Hromadnou dopravou: Nejsnáze na Šerlich (v sezóně o víkendu přímé spojení z většiny měst regionu) a odtud po 5,5 km po červené turistické trase. Případně do Olešnice v Orlických horách (5-8 km dle zvolené trasy, ale s větším stoupáním), Sedloňova či Deštného. Nejsnazší přístup mezinárodní linkou cyklobusu z Náchoda na zastávku Zieleniec,AWF, od které je to k rozhledně jen 2 km lesem po zelené turistické značce (i tak nutno počítat s převýšením cca 170 metrů)
Výhledy z rozhledny:
Rozhledna skýtá výhledy do všech světových stran, s ohledem na umístění rozhledny a geomorfologii pohoří jsou však úchvatnější ty směrem do Polska.
Pohled směrem do Kladské kotliny:
Pohled směrem k hlavnímu hřebenu Orlických hor:
Bližší pohled do údolí Divoké Orlice:
Pohled k hlubokým lesům Bystřických hor:
Detail kopců za Bystřickými horami:
Pohled ke Stolovým horám (Góry Stolowe):
Pohled k Hronovu, Jestřebím horám a na Krkonoše:
Pohled k Pekelskému údolí, přehradní nádrži Rozkoš a Českému ráji:
OD KLADSKÝCH HRANIC 
Napsat komentář