Populární cyklovýlet za zajímavými turistickými cíli Náchodska. Pojedeme převážně po asfaltových cestách a silničkách, z větší části lesem.
Čeká nás příjemná cesta v chladivém stínu hlubokých údolí řek Metuje a Olešenky skrz přírodní rezervaci Peklo se stejnojmenným známým výletním hostincem. Pak se zase zapotíme při táhlém výjezdu na Dobrošov. Odměnou nám však budou úchvatné výhledy na krajinu Kladského pomezí.
A kde začneme? Tak třeba v Náchodě. Výchozím bodem nám může být zdejší nádraží.
0, km Náchod, žel.st. (350 m n.m.)
Kdo Náchod ještě nezná, může se vydat na prohlídku města, jinak ale překonáme železniční trať a hlavní silnici na Polsko a přes Husovo náměstí se dostaneme k mostu přes Metuji. Na druhé straně řeky nalezneme rozcestí
0,4 km Náchod, pod pivovarem (350 m n.m.)
Po levé ruce máme rozlehlý areál pivovaru, vařícího vyhlášené pivo Primátor, před námi je hotel Hron, my však zabočíme hned za prvním domem kolmo doprava na nábřeží.
Nepříliš frekventovaná komunikace vede klidnou částí města po břehu řeky Metuje (jen pozor při křížení ulice Němcové) k zimnímu stadionu a dále do místní části Skalka na Drtinovo náměstí, kde se u školy dáme doprava a přejedeme na pravý břeh Metuje.
2,4 km Náchod, Skalka (335 m n.m.)
Pokračujeme po silnici okolo rozlehlého areálu Bartoňových textilních závodů. Za chvilku přijíždíme na křižovatku v dolní části odlehlé místní části Bražec.
3,5 km Bražec u mostu (330 m n.m.)
Dále sledujeme cyklotrasu 4034, opět přejíždíme na levý břeh. Za Bražcem se Metuje noří do postupně se zužujícího lesnatého údolí. Pokračujeme podél poklidné hladiny řeky Metuje, za zvukového doprovodu občasného šplouchání ryb. Uteče to rychleji než voda v Metuji a již jsme u chatové osady Ostrovy.
5,5 km Chatová osada Ostrovy (330 m n.m.)
V sezóně se zde nachází hojně vyhledávaný bufet. Za Ostrovy již nabírá údolí Divočejší ráz. Řeku po obou stranách lemují prudké a vysoké zalesněné stráně. Řeka Metuje tu protéká hlubokým epigenetickým údolím, jehož svahy překonávají až 200 metrů převýšení. Cyklostezka proto přechází po dřevěném mostě na protější, sjízdnější břeh a po chvíli po druhém mostě zase zpět. To se už blížíme do Pekla.
7,6 km Peklo (330 m n.m.)
Bartoňova útulna v Pekle
Právě zde klapal na říčce Olešence (resp. na mlýnském náhonu napájeném Olešenkou) od nepaměti starý mlýn zvaný Pekelec (prvně zmiňovaný již roku 1527). Na jeho místě proběhla v roce 1912 stavba nového výletního hostince dle návrhu věhlasného slovenského architekta Dušana Sáma Jurkoviče (více o lokalitě).
Z Pekla se vydáme pro změnu podél Olešenky. Po levé straně zahlédneme za řekou symbolický Ženichův hrob, známý z Jiráskovy povídky V Pekle a o kilometr a půl později staneme na frekventovaném rozcestí „Údolí Olešenky“
9,0 km Údolí Olešenky (370 m.n.m.)
Odtud příkřeji stoupáme údolíčkem proti proudu potoka Brodek, mineme turistické rozcestí:
10,0 km Pod Dubovicí (430 m n.m.)
a pokračujeme dále stoupající lesní asfaltkou až k rozcestí
12,2 km Nad Českou Čermnou (545 m n.m.)
Zde se nachází odpočinkové místo, na kterém můžeme na chvilku vydechnout. Nedaleko od cesty se nachází přírodní památka Louky u České Čermné, vyhlášená v roce 1993. Má výměru 3,3 hektaru a jejím cílem je ochránit ekosystém přirozených a polopřizených lučních a mokřadních společenstev. Na loukách roste ohrožená rosnatka okrouhlistá (Drosera rotundifolia). Zakrátko se napojíme na silnici, po které zamíříme do České Čermné.
13,2 km Česká Čermná (525 m n.m.)
Česká Čermná je protáhlá vesnice při samých hranicích s Polskem.
Na křižovatce se nachází budova školy, na níž je umístěna pamětní deska profesora Václava Černého, spisovatele a literárního kritika, který tu prožil část svého života. V Čermné se dochovalo i několik původních roubených chalup (většina je však stranou naší trasy). Míjet však budeme poměrně velikou kapli sv. Václava (připomíná spíše kostelík) z roku 1941. Přípravy na její stavbu však začaly již o několik let dříve: Jednota pro stavbu nové kaple byla ustanovena v roce 1935. Samotná stavba svatostánku byla zahájena roku 1938, k dokončení však došlo (především z finančních důvodů) až o tři roky později. Kaple byla zasvěcena sv. Václavu a její slavnostní vysvěcení proběhlo symbolicky na svátek svatého Václava (28.9.1941).
Za kostelem se silnice noří do lesa. Stoupáme na lesní křižovatku, s dřevěnou boudičkou, kde se nachází:
14,7 km Odbočka ke srubu Kahan (565 m n.m.)
Vlevo si můžeme udělat krátkou odbočku k pár set metrů vzdálenému Muzeu Studené války Kahan III. Původně pěchotní srub N-71 „V sedle“ ze soustavy pohraničního opevnění. V 80. letech byl srub jako součást projektu s krycím jménem „Kahan“ přestavován na protiatomový kryt. V letní turistické sezóně tu funguje muzeum (web).
Po návratu na silnici pokračujeme přes turistické rozcestí
15,0 km Čermenská silnice (570 m.n.m)
a ještě kousek stoupáme po silnici až na kraj lesa, kde se nachází
15,5 km parkoviště u tvze Dobrošov (600 m.n.m.)
Zde opustíme silnici a dáme se cestou doprava k dobrošovské pevnosti.
15,9 km Tvrz Dobrošov (610 m.n.m)
Součástí důmyslné linie pohraničního opevnění, budovaného před 2. světovou válkou. Se mělo stát i několik dělostřeleckých tvrzí, stojících na strategicky nejvýznamnějších místech. Takovým byl i náchodský průsmyk, kterým již nejméně od středověku procházela jedna z nejvýznamnějších obchodních cest, takzvaná „kladská“ či „polská“ stezka. Vysoko nad průsmykem, téměř pod vrcholem Dobrošova, byl naprojektován rozsáhlý areál dělostřelecké tvrze Dobrošov. Její součástí měl být vchodový objekt, dva pěchotní sruby, dva dělostřelecké sruby, minometná otočná věž a otočná dělostřelecká věž, to vše propojeno systémem podzemních chodeb s několika podzemními sály (muniční sklady, ubikace mužstva a další). V letní sezóně možnost prohlídky (z důvodu plánované rekonstrukce může být prohlídkový okruh výrazně omezen nebo uzavřen, bližší informace o objektu a aktuální informace o objektu na oficiálním webu )
Od pevnosti pokračujeme po louce k rozcestí turistických tras na horním okraji vesnice Dobrošov.
16,2 Dobrošov, rozcestí turistických tras (600 m n.m.)
Kousek pod námi vidíme kapli sv. Antonína Paduánského zbudovanou v letech 1933-1935, my však pokračujeme téměř po rovině asfaltkou podél okraje zástavby a dále mírně vzhůru mezi loukami (po levé ruce mineme impozantní památník padlým vojínům Jiráskova kraje) na vrch Dobrošov s Jiráskovou chatou.
17,1 Jiráskova chata na Dobrošově (620 m n.m)
Nápadný vrch Dobrošov poskytující daleké výhledy do kraje byl oblíbeným cílem výletníků především z nedalekého Náchoda. Proto si také náchodský odbor KČT již při svém založení vytkl za cíl vybudovat na vrcholu Dobrošova odpovídající turistické zázemí. V listopadu roku 1895 tak byla slavnostně otevřena historicky první turistická chata na Dobrošově
V roce 1912 proto náchodští turisté oslovili architekta Dušana Jurkoviče s žádostí o vypracování projektu na stavbu chaty nové. Projekt byl na stole, ale první světová válka plány odsunula. Konečně byl v červenci roku 1921 u příležitosti slavnosti, uspořádané k sedmdesátinám Aloise Jiráska (narodil se 23. 8. 1851) položen základní kámen nové chaty. Do něho byl ukryt spisovatelem vlastnoručně psaný list. Této slavnosti se zúčastnili tisíce lidí a tak nebyl problém nasbírat potřebné finance na stavbu chaty. Přispět mohli zakoupením pohlednic či cihly, do které bylo vyryto jejich jméno. Tyto cihly pak byly užity při samotné stavbě a tak se i dnes můžeme podívat kteří jednotlivci či spolky na stavbu přispěli. Leč dle vzpomínek pamětníků byl pro mnohé návštěvníky prudký výstup se zátěží příliš náročný. Cestu k vrcholu prý pak ještě dlouho po slavnosti lemovaly hromádky odhozených cihel.
Na počest spisovatele byla chata nazvána Jiráskovou chatou. Kromě restaurace a turistické ubytovny je součástí chaty i 15 metrů vysoká vyhlídková věž, z jejíhož ochozu se skýtá výhled na krajinu kladského pomezí a Orlické hory, a i na vzdálenější místa (např. Zvičinu nebo Krkonoše). Stavba byla za cenu téměř 400 000 korun dokončena v září roku 1923. (více o lokalitě)(oficiální web chaty)
Z Dobrošova příkřeji sjíždíme po cyklotrase 4037 do
18,3 km Jizbice (550 m n.m.),
vesnice, poprvé připomínané v roce 1415. Dnes je součástí Náchoda. Nejvýznačnější památkou je Kaple panny Marie Lurdské v centru obce: základní kámen k její stavbě byl položen 25. června 1898 a slavnostně vysvěcena byla 30. června následujícího roku.
O kousek dále se nachází další vesnice:
19,9 km Lipí (460 m n.m.)
s kaplí Navštívení Panny Marie – z roku 1903, na místě starší kapličky – na podkovovitém půdorysu se sanktusníkem.
Na konci vsi opustíme silnici a ulicí Pod Lipím sjíždíme po cyklotrase číslo 22 do údolí Metuje do náchodské místní části Skalka.
21,7 km Náchod, Skalka (335 m n.m.)
Tady již poznáváme místa známá ze začátku výletu. Teď už jen nezbývá, než se vrátit po svých stopách stejnou cestou okolo pivovaru…
23,7 km Náchod, pod pivovarem (350 m n.m.)
…na výchozí místo našeho výletu
24,1 km Náchod žel.st. (350 m n.m.)
OD KLADSKÝCH HRANIC 
Napsat komentář