Zřícenina hradu Adršpach

Při vyslovení jména Adršpach se většině lidí vybaví známé skalní město, někomu pak i obec samotná. Trochu stranou návštěvnického zájmu stojí pozůstatky bývalého hradu Adršpach.

Nalezneme je na Starozámeckém vrchu (681 m n.m.), na okrajových skalách Adršpašsko-Teplického skalního města. Samotných stavebních pozůstatků zde mnoho nenajdeme, odměnou nám ale za výšlap bude výhled na skalní město, Křížový vrch, obec Adršpach, Krkonoše, a Vraní hory (Královecký Špičák)

Hrad byl zbudován patrně ve druhé polovině 13. století během panování krále Přemysla Otakara II, případně až na počátku vlády Jana Lucemburského. Kdo jej přesně založil se neví.

Poprvé se připomíná roku 1355, tehdy je hrad uveden v návrhu českého celozemského zákoníku Majestas Carolina mezi hrady Karla IV. V té době význam hradu coby pohraniční strážnice klesá – sousední Slezsko se již stalo součástí zemí Koruny české.

V letech 1354-1359 jej držel Hanuš z Adršpachu (vlastnil též tvrz ve Zbečníku).

Poté zde zůstávali vladykové ze Skalice

– od nich roku 1363 koupil Hynek z Náchoda

– 1427 jej vlastnil Hynek z Dubé, spojenec Zikmunda

– během husitských válek zde zůstávali táborité a odtud pustošili svými nájezdy Slezsko

– 1447 slezská knížata spolu s městy Vratislaví a Svídnicí tento hrad odkoupila a následně zbořila. Podobně dopadly i další hrady v okolí.

Některé byly později částečně obnoveny, to však nebyl případ hradu Adršpach. Od té doby byl hrad opuštěný a postupně chátral. V lidových pověstech ale bývá často zmiňován jako sídlo loupežníků.

na vrcholové plošině adršpašského hradu

Adrpšašský hrad měl ne zcela typickou dispozici. Snad měl dvě jádra. Větší jádro s palácem a hospodářskými budovami

ve zříceninách hradu Adršpach

– menší jižní jádro se čtvercovou, patrně obytnou věží bylo od předhradí odděleno příkopem.

Z jihu a ze západu byl hrad chráněn dvojitým valem. Ostatní strany bezpečně chránila sama příroda pomocí chránily neschůdné pískovcové stěny

– do dnešních dob se zachovalo několik zdí a sklepů

„Hora tato jest vlastně výběžek neb ostroh ze skalné výšiny na tři strany strmý, zvláště pak na severní, kdež jest skála kolmá jako stěna, a proto jest také hradiště od ostatní pláně dvěma příkopy a dvěma náspy odděleno. Dosud vedou ke hradišti dvě cesty starodávné, místy ve skále vytesané; jedna z nich přichází k venkovským příkopům a končí u nich, druhá končí se na druhé straně hradu a vedla buď k nějaké brance aneb spojila se s cestou předešlou, avšak na ten čas se toho známka nespatřuje. První cesta vedla k bráně přes dvoje příkopy ve skále vylámané a dvoje valy z kamení vylámaného zdělané a po zděné cestě, z níž ještě kus zbyl.“
August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého (díl V: Podkrkonoší), 1887

výhled ze zřícenin hradu Adršpach k Dolnímu Adršpachu a údolí Metuje

pohled ze zřícenin adršpašského hradu na Krkonoše

Další články k tématu adršpašského hradu:

Pověst o lesní ženě pod Adršpašským hradem

Turistické možnosti aneb kam dál?

Ke zříceninám hradu Adršpach vede polokružní žlutě značená turistická trasa navazující na obou koncích na červenou turistickou značku.

žlutá značka nás dovede jedním směrem na rozcestí pod Starozámeckým vrchem  0,5 km (580 m n.m.;č), odkud lze dále pokračovat po červené do Dolního Adršpachu 1,5 km (520 m n. m.), vstupu do Adršpašských skal 2,5 km (500 m n.m.; z,ž) a přes Teplice nad Metují 9 km (460 m n.m.;m,z,ž) do Meziměstí 17 km (440 m n.m.;m)

žlutá značka vedená směrem opačným ústí na rozcestí Pod zříceninou hradu Adršpach 0,5 km (600 m n.m.;č) – odkud lze pokračovat po červené přes Kalousy 2 km (600 m n. m.) – Liščí sedlo 5 km (630 m n.m.;ž) – Janovice 6,5 km (560 m n.m.;z) – Hradiště 8 km (650 m n.m.) – Radvanice 10,5 km (530 m n.m.; m) na Paseky 13 km (680 m n.m.;z) a rozcestí Pod Pasekou 13,5 km (620 m n. m.; č)

Doprava, dopravní spojení:

Nejbližší železniční stanice/zastávka: Adršpach (2,5 km)

v Dolním Adršpachu nalezneme také autobusovou zastávku; linka (Trutnov) – Adršpach – Meziměstí – Broumov