Obec Záchlumí se nachází v Pardubickém kraji a v okrese Ústí nad Orlicí, asi 7 km od Žamberka i od Vamberka. Zástavba Záchlumí se nachází na pravém břehu Divoké Orlice, resp. zejména v údolíčku malého potůčku, který do Orlice ústí.
Na opačném břehu řeky se nachází údolí jiného potůčku, tvořícího zase osu zástavby Bohousové. Osudy těchto dvou vsí se v mnohém liší, byly i součástí jiných panství. Dnes ale tvoří jednu obec Záchlumí (do ní patří též Litice a několik samot)
Z oněch dvou vesnic je starší Záchlumí, první zmínka o něm pochází z roku 1365. Ves vznikla na litickém panství a později patřila panství žamberskému.
Název vsi Bohousová pochází z osobního jména Bohuša. Kdy ves vznikla, není známo. Na přástkách si lidé vyprávěli pověst, dle níž byla ves založena krátce po bitvě, jež se uskutečnila mezi králem Jiřím z Poděbrad (a českými zbrojnoši z litického hradu) a uherským vojskem v Krykvaldech v letech 1469-1470. Čeští zbrojnoši zvítězili a s provoláváním „Bohu sláva“ se vraceli na Litice. U bohousovského potoka založena pak ves, která na památku vítězství nad Maďary v Krykvaldech nazvána byla Bohuslava z čehož vzniklo dnešní Bohousová.
V nejstarších pramenech je Bohousová připomínána jako součást Žampašského panství. Později byla součástí panství brandýského.
Dle Soupisu poddaných podle víry, pořízeného roku 1651 (tedy krátce po skončení třicetileté války měla tehdy Boušová (=Bohousová) 44 obyvatel starších 11 let (celkový počet obyvatel byl vyšší). Bylo zde tehdy 19 domácnosti (Jan Dostál, Martin Dostál, Jiřík Dryáčník, Václav Hejsek, Václav Jarošů, Matěj Kořinka, Jiřík Kovář, Matěj Krčmář, Jan Krejčí, Václav Kryštofů, Matěj Makalous, Jan Málek, Matěj Martinů, Kašpar Mlynář, Matouš Petránek, Jiřík Podhájecký, Jan Řezník, Jan Svoboda a jistý Urban neznámého příjmení.
V Bohousové se 18. dubna 1829 narodil kněz Alois Potěhník. Studoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou (1847), posléze filosofii v Litomyšli (1849) a teologii v Olomouci (dokončil r. 1853 a téhož roku byl 20. července ordinován). Počátky profesní dráhy jej zavedly na Moravu. Prvním jeho působištěm byl Spytinov u Napajedel. Odtud byl povolán do Malenovic, kde působil až do roku 1871. Poté byl farářem v Pohořelicích. Do rodného kraje se vrátil roku 1880, kdy se stal farářem v Častolovicích. Byl velmi aktivní též ve společenském dění Častolovic: postaral se o založení Občanské besedy a záložny, či Okrašlovacího spolku. Městečko Častolovice jej jmenovalo čestným měšťanem, stal se i čestným členem sboru dobrovolných hasičů. Našel si ale čas i na literární tvorbu, např. psaní básní. Zemřel 29. října 1898 v Častolovicích. Jeho slavný pohřeb se uskutečnil dne 3. listopadu 1898, po smutečním obřadu byly tělesné ostatky Aloise Potěhníka převezeny do Německé Rybné (dnes Rybná nad Zdobnicí) a uloženy do rodinné hrobky.1)
Zásadně do života obou vsí promluvila stavbě železniční trati z Hradce Králové do Letohradu, zprovozněné počátkem roku 1874. Trať provozovala Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) a to až do roku 1908, kdy byla trať zestátněna.
Pro obyvatele ale ještě zásadnější bylo spojení mezi oběma břehy řeky. Původní most už v té době dosluhoval. Nového železného se místní dočkali v roce 1890
„Přejezd a přechod přes Divokou Orlici mezi Záchlumím a Bohousovem, druhdy velice primitivní, jest nyní úplně bezpečný. Na místě chatrného dřevěného mostu, který hrozil takřka spadnutím, vystavěn jest krásný, velice důkladný most železné kosntrukce, který dne 9. září 1890 po komisionelním ohledání a provedené zkoušce obtěžkací byl veřejnému používání odevzdán.
Zkouška obtěžkací provedena tak, že na most srovnáno 6000 pálených cihel ve váze 335 metr. centů. Pod velkou tíhou tou most se jenom o 8 mm prohnul a přišel opět do své míry, jakmile těžký náklad tento byl odklizen. Most jest 45 m dlouhý a 3.00 široký; vystavěn jest nákladem okresního zastupitelstva za 10.000 zl. K tomu přispěly obce Bohousov a Záchlumí po 1500 zl., okres převzal most do své vlastní správy. Konstrukci železnou dodala továrna sobotínská („Eisenwerk Zöptau“). Stavbu pilířů a práci přípravnou provedl pan stavitel Petřík z Kyšperka. Jenom výjezdy jsou úzké, tak že dva povozy se vedle sebe vyhnouti nemohou.„
František Bauer, Potštýnské zátiší a výletní místa v jeho okolí, 1891, str. 103.
Tento mostu už nestojí. Nahradila jej běžná silniční konstrukce.
Dne 18. dubna 1887 se v Bohousové narodil malíř Alois Krčmář. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové (maturoval roku 1907). Učil pak převážně ve svém rodném kraji. v Helvíkovicích, Jamném a Líšnici a nakonec dlouhá léta ve Slatině nad Zdobnicí. Mimo to soukromě studoval malířství u krajináře Aloise Kalvody. Je autorem olejomaleb (motivy ze Slatiny, Kunvaldu, Pastvin či Žamberka), dřevorytů, knižních obálek či ex libris. Ve Slatině nad Zdobnicí založil galerii. Zemřel 20. února 1961.
Památky a další zajímavosti:
Záchlumí
Nejvýznačnější památkou Záchlumí je dřevěná zvonice. Štenýřová stavba stojí v centru vsi a pochází z 18. století. Přesné datum jejího vzniku není znám, poprvé je písemně doložena k roku 1790. Vedle kapličky je umístěn dřevěný kříž s reliéfem Krista.
U silnice od kapličky k mostu je umístěn nenápadný pomníček Václava Ročka, zběhlého vojáka, kterého 16. října 1918 – tedy pár dnů před koncem války, zastřelili. Pamětní deska nese nápis: „Zde padl 15.10.1918 dobrý náš hoch vojín=zběh Václav Roček, byl rakouskými policejními pochopy sedmi střelnými ranami ubit. Věrní Tvoji druzi v Záchlumí.“
Sousoší kalvárie – kamenné sousoší v jihovýchodní části vsi při zelené turistické značce (na křižovatce u čp. 30)
Pomník obětem 1. světové války stojí v parčíku u mateřské školy. Tvoří jej kamenná mohyla, do níž je vsazena deska se jmény 19 padlých z řad místních občanů (Antonín Bartoš, Jan Bartoš, Josef Bartoš, František Černoch, František Hostinský, Bohumil Hynek, Josef Hynek, Antonín Jirčík, František John, František Jůva, František Kalous, Dominik Kaška, Jan Krčmář, František Navrátil, František Novák, Václav Roček, Antonín Vávra, Josef Kaška, Cyril Lajchtr).
Školka sídlí v budově původní obecné školy, vystavěné roku 1896.
V horní částí vsi roste u silnice poblíž chalupy čp. 42 památný dub. Exemplář dubu letního (Quercus robur L.) roste do výšky 21 metrů a má obvod kmene (ve 130 cm nad zemích) 4,5 metru.
Bohousová:
nedaleko mostu stojí na louce mezi řekou a železniční tratí socha Panny Marie. Postavena byla roku 1830 nákladem Terezie Krejčí.
Zvonička – V prostřed Bohousové stojí nad usedlostí čp. 67 zvonice. Stejně jako v Záchlumí jde o dřevěnou štěnýřovou stavbu a stejně jako v Záchlumí je její vznik kladem do 18. století. I o ní nejsou přesné informace, připomíná se v letech 1770 a 1816.
V sousedství zvoničky se nachází vysoký kamenný kříž, vztyčený roku 1816 na památku Napoleonských válek. Okolo kříže rostou tři lípy, prohášené díky své výjimečnosti za památné stromy.
Použitá literatura:
- LAŠEK, Gotthard Josef. Hejtmanství Rychnovské: nástin historicko-topografický.. Ve Velkém Meziříčí: J.F. Šašek, 1884, s. 204. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:6ec5dcb4-2acc-449a-abca-7a75b0ad0d4c
OD KLADSKÝCH HRANIC 