Pevné a nedobytné hrady, okázalé a zdobné zámky, i nenápadné zámečky drobné šlechty jsou populárními cíli výletníků. A nejinak je tomu i v severovýchodním cípu Čech. Zapomenout nesmíme ani na kláštery (zvláště v Broumově a Polici nad Metují) a velké vojenské pevnosti v Josefově a Kladsku.
Zachovalých hradů je pravda pomálu: většina byla přestavěna na zámky či podlehla zubu času. Přesto milovníci hradní architektury nebudou zcela ochuzeni: zvláště zavítají-li na hrad Litice, kde se dochoval jižní palác s přilehlou velkou věží a (mimo jiné) výrazné fragmenty brány a druhého paláce. Rozsáhlé jsou také pozůstatky sousedního hradu Potštejna.
Pestřejší je seznam hradních zřícenin, na nichž se uchovaly menší fragmenty zdí. Kdo si ale v regionu opravdu přijde na své, to jsou milovníci zámků.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PAMÁTKY:
1) Książ
hrdý kníže na lesním ostrohu
Zhruba třicet kilometrů severně od českých hranic se na okraji více jak stotisícového Wałbrzychu nachází zámek Książ – neboli Kníže (podle původního německého názvu Fürstenstein), jeden z nejrozsáhlejších a nejnavštěvovanějších zámků Dolnoslezského vojvodství.
Legendy kladou do těchto míst hrad již v 10. století, Fürstenstein ale vystavěl až Boleslav I. Surový v letech 1288-1292. Svého času jej vlastnil i Jiří z Poděbrad. Od roku 1509 až do konce 2. světové války náležel rodu Hochbergů, který se (mimo jiné díky bohatým nerostným zdrojům na svém panství) vypracoval mezi nejmocnější pruské/německé rody. K nejslavnějším členům rodu patřila kněžna „Daisy“, Marie Terezie Olivie Hochberg von Pless. Tajemný je osud zámku v éře nacistického Německa, kdy se stal sídlem Gestapa, a v jeho podzemí vznikla rozsáhlá síť chodeb.
* * * * *
2) Stary Książ
romantická (pseudo)zřícenina v lesích
Jen půl kilometru od zámku Książ se – opět na ostrohu, tentokrát však na opačném břehu říčky Pelcznice – nachází romantická zřícenina (kombinující hrad a pseudohrad) Stary Książ, vhodně doplňující rozsáhlý zámecký krajinářsko-přírodní park.
Hrádek zbudoval snad na konci 13. století kníže Bolko I. Dobyli jej husité a později se stal sídlem loupeživých rytířů. Proto byl roku 1484 dobyt a od té doby bez povšimnutí chátral.
Až do doby, kdy si hradních pozůstatků povšiml Jan Henryk VI von Hochberg, který dal na základech hradu v letech 1794-1797 postavit romantický pseudogotický hrádek dle projektu Christiana Wilhelma Tischbeina.
Hrádeček byl poničen na konci 2. světové války a stal se – jako svůj skutečný předchůdce – zříceninou.
Přístupný je po několika turistických cestách či vycházkových okruzích
* * * * *
3) klášter Broumov
významná bašta Benediktinů
Klášter v příhraničním Broumově byl jednou z hlavních bašt benediktinského řádu v Čechách. Benediktini řídili už kolonizaci Policka a Broumovska v polovině 13. století a panství nepřetržitě vlastnili po celou jeho historii (až do zániku původního systému a vzniku samostatných obcí v polovině 19. století). Klášter samotný pak až do poloviny 20. století.
Dnešní podobu získal klášter v době barokní. Klášter byl centrem vzdělanosti. Na zdejším klášterním gymnáziu studovala řada (později) význačných osobností: Bohuslav Balbín, Alois Jirásek, Alois Rašín, několik budoucích opatů a řada kněžích či průmyslníků. Dnes jsou interiéry kláštera zpřístupněny veřejnosti.
* * * * *
4) zřícenina hradu Adršpach
vyhlídka z pískovcového skalního masivu
Na okraji Adršpašského skalního města stával kdysi na skupině hrad Adršpach, jeden z trojice skalních hradů Adršpašsko-Teplických skal.
Postaven byl nejspíše v polovině 13. století. Poprvé se ale připomíná až za vlády Karla IV. Po husitských válkách hrad roku 1447 vykoupili a pobořili Slezané.
Z hradu samotného se mnoho nedochovalo, část staveb byla zřejmě roubená. Největší památkou je tak bývalá hradní studna. Pozornému oku ale neuniknou základy staveb, záseky ve skalách, či pozůstatky valu a příkopu. Vystoupat lze i na jednu ze skal, ze které se otevírá vyhlídka na skalní město.
* * * * *
5) Střmen
hrdý kníže na lesním ostrohu
Z hradu Střmen toho popravdě z pohledu běžného návštěvníka mnoho nezůstalo. Využíval ve velké míře skalního masivu a většina budov byla dřevěná. Na jeho existence upoutají převážně jen záseky pro trámy ve skalách.
Pro jeho polohu na turisty hojně vyhledávaném okruhu Teplickými skalami a vyhlídku z nejvyšší skály si jej ale dovolujeme zařadit mezi památky významné.
* * * * *
6) Skály (Bischofstein)
hradní zřícenina ve skalách a poklidný zámeček pod nimi
Trio skalních hradu uzavírá zřícenina hradu Skály, umístěná v malebné poloze na okraji skalního města. Romantiku umocňuje jezírko pod hradem.
Nedaleko vyrostl později menší zámek, sloužící dnes jako penzion a restaurace.
* * * * *
7) Adršpach
venkovský zámek s muzejními expozicemi
V Adršpachu nenajdeme jenom skalní město a zříceninu hradu, ale také zámek. Velikostí a honosností odpovídá běžným „venkovským“ zámkům, spravujícím malé panství několika obcí. Zámek vznikl na místě původní tvrze z 15. století
Před několika lety byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Je v něm umístěna expozice, zaměřující se mimo jiné na historii turistiky, skalního města a horolezectví.
* * * * *
8) klášter Police nad Metují
druhý benediktinský klášter je dnes muzeem
Police se měla původně stát hlavním centrem benediktinských držav v severovýchodních Čechách. Nakonec se jím ale stal Broumov na druhé straně „Stěn“. Polický klášter je tak oproti tomu Broumovskému skromnější.
Dnes v klášteře sídlí jedna z poboček Muzea Náchodska
* * * * *
9) zámek Sarny
Postupně se k životu probouzející zámek těsně za hranicemi Broumovska
Zámek Sarny je jednou z nejvýznačnějších ukázek pozdní renesance v Dolním Slezsku.
Původně renesanční zámek byl zbudován okolo roku 1590 a velkou část své historie náležel hraběcímu rodu Götzenů. Během své existence byl zámek několikrát přestavován. V 18. století byla zřízena kaple sv. Jana Nepomuckého s bohatou polychromovanou výzdobou.
* * * * *
10) zámek Kapitanowo
původně tvrz vlastněná mj. krátce Jiřím z Poděbrad
Od zámku Sarny se podél řeky Stěnavy posuneme jen asi o tři kilometry a už stojíme u další pozoruhodné stavby: zámku (či tvrze) Kapitanowo. Oba zámky spojují i podobné novodobé osudy. Také Kapitanowo v poválečném období dlouhá léta chátralo a až v posledních letech se postupně probouzí k životu.
Název Kapitanowo je odvozen od původního německého pojmenování Hauptmannshof (Hauptmanův dvůr), užívaného od konce 17. století do konce 2. světové války. Původně se ale objekt nazýval Oberhof (Horní dvůr)
Počátky Kapitanowa jsou spjaty s šlechtickým rodem von Zeschau (též Czechau, Czechav, Czeschaw), původně míšeňský šlechtický rod, jehož nejstarším známým příslušníkem byl Bernhard de Sessowe, připomínaný roku 1206. Později se rod rozštěpil do mnoha rodových větví, rozesetých napříč Evropou , a později též Jižní Amerikou.
* * * * *
11) kladská tvrz
Mohutná vojenská tvrz nad městem Kladskem.
Zámek Sarny je jednou z nejvýznačnějších ukázek pozdní renesance v Dolním Slezsku.
Původně renesanční zámek byl zbudován okolo roku 1590 a velkou část své historie náležel hraběcímu rodu Götzenů. Během své existence byl zámek několikrát přestavován. V 18. století byla zřízena kaple sv. Jana Nepomuckého s bohatou polychromovanou výzdobou.
* * * * *
12) zámek Náchod
původně tvrz vlastněná mj. krátce Jiřím z Poděbrad
Od zámku Sarny se podél řeky Stěnavy posuneme jen asi o tři kilometry a už stojíme u další pozoruhodné stavby: zámku (či tvrze) Kapitanowo. Oba zámky spojují i podobné novodobé osudy. Také Kapitanowo v poválečném období dlouhá léta chátralo a až v posledních letech se postupně probouzí k životu.
Název Kapitanowo je odvozen od původního německého pojmenování Hauptmannshof (Hauptmanův dvůr), užívaného od konce 17. století do konce 2. světové války. Původně se ale objekt nazýval Oberhof (Horní dvůr)
Počátky Kapitanowa jsou spjaty s šlechtickým rodem von Zeschau (též Czechau, Czechav, Czeschaw), původně míšeňský šlechtický rod, jehož nejstarším známým příslušníkem byl Bernhard de Sessowe, připomínaný roku 1206. Později se rod rozštěpil do mnoha rodových větví, rozesetých napříč Evropou , a později též Jižní Amerikou.
* * * * *
13) zámek Ratibořice
Mohutná vojenská tvrz nad městem Kladskem.
Zámek Sarny je jednou z nejvýznačnějších ukázek pozdní renesance v Dolním Slezsku.
Původně renesanční zámek byl zbudován okolo roku 1590 a velkou část své historie náležel hraběcímu rodu Götzenů. Během své existence byl zámek několikrát přestavován. V 18. století byla zřízena kaple sv. Jana Nepomuckého s bohatou polychromovanou výzdobou.
* * * * *
12) Vízmburk
původně tvrz vlastněná mj. krátce Jiřím z Poděbrad
Od zámku Sarny se podél řeky Stěnavy posuneme jen asi o tři kilometry a už stojíme u další pozoruhodné stavby: zámku (či tvrze) Kapitanowo. Oba zámky spojují i podobné novodobé osudy. Také Kapitanowo v poválečném období dlouhá léta chátralo a až v posledních letech se postupně probouzí k životu.
Název Kapitanowo je odvozen od původního německého pojmenování Hauptmannshof (Hauptmanův dvůr), užívaného od konce 17. století do konce 2. světové války. Původně se ale objekt nazýval Oberhof (Horní dvůr)
OD KLADSKÝCH HRANIC 