Již z cestopisů druhé poloviny 19. století seznáváme, že Velká Deštná, nejvyšší vrchol Orlických hor, lákala k návštěvě většinu průkopníků turistiky v regionu, přestože tehdy jedinou možnost výhledu poskytovala paseka kdesi na vnitrozemském svahu kopce. Později stála po dlouhá léta na vrcholu vysoká dřevěná triangulační věž. V 80. letech se o výhledy postarala imisní katastrofa, která zlikvidovala lesy, a později jednoduché dřevěné vyhlídky, které ale rychle podlehly nepříznivému počasí.
Nová vyhlídková věž, vystavěná v roce 2019, se okamžitě stala jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v oblasti.
Upozornění: V zimních měsících bývá provoz rozhledny omezen. V zimní sezóně je povoleno vystoupit jen na předposlední plošinu ( výhled mezerami v opláštění)
O Velké Deštné
Velká Deštná (dříve nazývaná Sedmihradskou horou, německy Gross Koppe či Deschnayer Koppe) je se svými 1115 metry nejvyšším vrcholem Orlických hor. Geologicky se jedná o strukturní plochý hřbet tvořený komplexem krystalických břidlic, převážně ortorul. Ploché temeno je pozůstatkem vyzdviženého třetihorního povrchu.
Rozhledna na Velké Deštné
Nadmořská výška vrcholu: 1115 m n.m.
Výška vyhlídkové plošiny nad terénem: 17,6 metru
Materiál: beton (základy, část dolního podlaží), ocel, dřevěné opláštění (modřínové hranoly)
Náklady na stavbu (předpokládané): 4,75 mil Kč.
Období výstavby: rozhledna byla budována od jara do podzimu 2019, slavnostně zpřístupněna 26. října 2019
Výhled: hlavní a vedlejší hřeben Orlických hor, údolí Zdobnice, Podorlicko (Opočno, průmyslová zóna Kvasiny), Bystřické hory, Góry Stolowe, Kralický Sněžník, Rychlebské hory, Javoří hory
Provozní doba: rozhledna je celoročně volně přístupná (vstup na vlastní nebezpečí), v zimním období lze však vystoupat pouze do předposledního podlaží. Zákaz vstupu za silného větru či náledí.
ceník: vstupné se neplatí
Další rozhledny v okolí: rašeliniště pod Zielencem, Anenský vrch, Jagodna (na polské straně, 6 km od Neratova), Skuhrov nad Bělou (jednoduchá hradní vyhlídka), Vrchmezí (ve výstavbě), Feistův Kopec (u Olešnice v Orl. h.), Sendraž, Dobrošov, zámecké věže v Náchodě a Novém Městě nad Metují, radniční věž v Dobrušce, Osičina
Výhledy z rozhledny:
Vysoká výška rozhledny dává spolu s omezeným výškovým růstem stromů v hřebenových partiích a umístěním na nejvyšším vrcholu pohoří záruku dalekých výhledů do všech světových stran.
Pohled k jihovýchodu na hlavní hřeben Orlických hor:
1) Maruša – rozsocha Velké Deštné (1043 m n.m.), 2) Jelenka (1083 m n.m.) 3) Koruna (též Orel) (1101 m n.m.) 4) hřebenové partie v okolí Kunštátské kaple 5) Suchý vrch (995 m n.m.) s Kramářovou chatou a rozhlednou 6) Buková Hora (958 m n.m.)(vrchol lyžařského areálu Čenkovice-Červená Voda 7) S Orlickými horami paralelně vedený nižší hřeben Bystřických hor (Góry Bystrzyckie) (nejvyšším vrcholem Jagodna s novou rozhlednou) 8) Hanušovická vrchovina – nejnižší české „tisícovkové“ pohoří vrcholící Jeřábem (1003 m n.m.) 9) okrajové kopce masivu Kralického Sněžníku.
Detailnější pohled na oblast hlavního hřebene:
Pohled k jihu: na lesnaté údolí řeky Zdobnice a vedlejší hřeben Orlických hor:
1) Cesta k Luisinu Údolí 2) Maruša (1043 m n.m.; rozsocha Velké Deštné) 3) horská osada Luisino Údolí 4) zalesněné horské údolí horního toku Zdobnice oddělující hlavní a vedlejší orlickohorský hřeben 5) vedlejší Orlickohorský hřeben s Lubným (956 m n.m.) 6) rozsochy Koruny spadající ke Kamenci a Zdobnici: Vápenný vrch s bývalou vápenkou (951 m. n. m.), Kamenný vrch (953 m n.m.) a Srázný (863 m n.m.) 7) horská ves Zdobnice a okolní louky 8) Podolský kopec (737 m n.m.) mezi Uhřínovem a Pádolím, (aktuální pohled z Podolského kopce směrem k Velké Deštné skýtá webkamera na tamní vodárně (vrchol V. Deštné napravo od sloupu elektrického vedení)). 9) Podorlicko s typickým střídáním synklinál a antiklinál výrazně protažených ve směru SZ – JV: Rychnovsko (Litický hřbet), Žamberecko a Ústeckoorlicko 10) Při dobré viditelnosti na obzoru Žďárské vrchy
Detailnější pohled na údolí Zdobnice a jejích přítoků:
Pohled k východu ke Kladské kotlině:
1) Jiráskova cesta směrem k Šerlichu. / K severovýchodu hřeben Orlických hor klesá příkrými, ale relativně krátkými svahy k ještě mladé Divoké Orlici, která zde protéká relativně plochou Orlickozáhorskou brázdou (relativně plochá a zemědělsky využívaná – především louky a pastviny), Ta je však při pohledu z rozhledny skrytá. vidíme jen malý fragment u horské vsi Lasówka 2). Za ní se pak na polské straně zdvihají Bystřické hory, pokryté souvislými lesy: jejich centrální část je malá členitá, za údolím říčky Bystrzyca vystupuje okrajový hřeben 3) s vrcholy (zleva doprava) Łomnicka Równia (897 m n.m.), Anielska Kopa (879 m n.m.) a Kościelnik (867 m n.m.). Tento okrajový hřeben příkře spadá směrem do Kladské kotliny (asi 350 výškových metrů na 1,5 km – tuto stranu však nevidíme). Dolů do Kladské kotliny si musela najít cestu i říčka Bystrzyca a její přítoky, vznikla tak členitá krajina rozbrázděná soustavou několika údolí 4), ve kterých později vzniklo několik vesniček, třeba Zalesie a Nowa Bystrzyca s dřevěnými kostelíky či v hlubokém údolí schovaná víska Młoty (ta měla na přelomu 70. a 80. let ustoupit stavbě přečerpávací vodní elektrárny – obdobě známých Dlouhých Strání v Jeseníkách, její výstavba však byla po pár letech zastavena, zbudovány byly jen některé štoly). Jižní část Bystřických hor už má tvar klasického horského hřebene. Oblíbeným výchozím bodem je sedlo Spalona 5) se stejnojmennou osadou a populární turistickou chatou Jagodna. Kladská kotlina je při pohledy z Velké Deštné schována za hřebeny Bystřických hor, zahlédneme až horské celky na jejím okraji. Nápadně vystupuje Czarna Góra 6) (1204 m n.m.) v masivu Kralického Sněžníku, ale i hřeben Rychlebských hor 7) a Bardské hory (Góry Bardzkie)
Pohled k severozápadu: k nejsevernější části Orlických hor
Severozápadním směrem se před námi otevírá pohled na severní část Orlických hor: Na sousední Malou Deštnou (1) a na věnec hor, obepínajících podkovovitě údolí řeky Bělé (4): Šerlich (2) se stejnojmennou osadou a populární Masarykovou chatou, Vrchmezí (3), Sedloňovský vrch (5) s Černým křížem a Kamenný vrch (6). Vlevo od nich vystupuje na obzoru hřeben našeho nejvyššího pohoří: Krkonoš (7). Napravo od Šerlichu zase spatříme pískovcovou oblast Stolových hor 8) Poznáváme charakteristický dvojvrchol Hejšovin: Malé a Velké s labyrintem pískovcového skalního města (už odsud rozeznáme šedavou hradbu okrajových skalních útesů), vlevo od něj pak táhlý Bor (Skalniak) s bludištěm Bludných Skal. Za Stolovými horami se pak zdvihá typická zubatá silueta Javořích hor 9), včetně jejich polské části známé pod názvem Góry Suche. Napravo od Malé Deštné zase na obzoru vystupují polské Soví Hory (Góry Sowie) 10), jejichž nejvyšším vrcholem je Wielka Sowa s rozhlednou
Detailnější pohled přes Kamenný vrch na Krkonoše (zcela vlevo vodní nádrž Rozkoš)
Z historie rozhleden na Velké Deštné
V minulosti se na vrcholu vystřídaly nejméně tři věže:
Patrně v první polovině 70. let vyrostla na vrcholu vysoká měřická věž. V té době totiž vrchol Velké Deštné ještě pokrýval hustý les, přitom se zde však nacházel významný trigonometrický bod, nezbytný pro geodetická měření. Pro signalizaci jejich polohy proto byly budovány tzv. měřické věže (podobná stála např. i nedaleko Dobrušky). Neoficiálně (a možná i poloilegálně) však sloužila též jako rozhledna.
Později ji nahradily jednoduché dřevěné „pyramidy“ s vrcholovou plošinou jen pár metrů nad zemí, ale přesto s dokonalým výhledem. První z nich – Štefanovu vyhlídku z roku 1992, nahradila v roce 2003 či 2004 obdobná stavbička, jež však musela být v roce 2010 stržena.
Jakási dřevěná stavba s vyhlídkou (nejspíš se jednalo jen o nějakou primitivní stavbu – možná posed či myslivecké čihadlo) však na Velké Deštné existovala již v druhé polovině 19. století; o její existenci se zmiňuje i spisovatel Alois Jirásek, který Orlické hory prochodil křížem krážem při sběru materiálu pro sepsání V. dílu na své doby převratné turisticko-vlastivědné edice Čechy, vydávané Ottovým nakladatelstvím (edice čítala celkem 15 knih, v každé z nich svůj region představil některý z tehdejších význačných spisovatelů). Přečtěme si tedy o tribuně na Velké Deštné:
Nic nedbali jsme sálavého vedra i namáhavého stoupání do strmé stráně „Deštenského kopce,“ jak český lid v nedalekém sousedství říká. Než dole na úpatí ve vsi Deštné nám oznámili, že by cesta naše marna byla, poněvadž bouře nedávno před tím vyvrátila dřevěnou tribunu na temeni Deštné. Bez ní pak že žádného výhledu není pro les temeno hustě kryjící. Tak bylo se nám spokojiti rozhledem menším, pro nějž jsme se vydali přece na Deštnou, na velkou mýtinu pod jejím temenem uprostřed lesa.
Odkud a kudy na rozhlednu?
Kousek o vrcholu prochází páteřní pěší magistrála Orlických hor a nejvýznamnější dálková turistická trasa severovýchodních Čech: Jiráskova horská cesta.
Nejméně náročný je výstup ze sedla na Šerlichu (cca 3 km s převýšením 140 metrů). S ohledem na kapacitu horských silnic a parkovišť v přírodně cenných územích je o víkendech, kdy je zájem turistů největší, ideální využít k cestě na Šerlich některý z autobusů. Od Deštného jezdí 5x denně v pracovní dny a nejméně 10x o víkendech (v sezóně je provoz posílen o cyklobusy či skibusy), pravidelné spojení je na Šerlich i od Orlického Záhoří. Většina spojů navíc jezdí přímo z měst v podhůří (Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Hradec Králové, Nové Město nad Metují a další). Můžeme si tak navíc naplánovat výlet delší výlet bez nutnosti návratu na stejné místa a více z kopce než do kopce
Tipy na pěší výlety:
- Šerlich – Velká Deštná a zpět (7 km)
- Šerlich – Velká Deštná – Luisino Údolí – Deštné, Zákoutí – Deštné v Orl.h. (9,5 km)
- Šerlich – Velká Deštná – Luisino údolí – Studený vrch – kostel sv. Matouše – Deštné v Orl.h. (11,5 km)
- Šerlich – Velká Deštná – Pod Homolí – Pod Jelenkou – Čertův Důl – Šajtava – Pramen Kněžné – Pádolí – kostel sv. Matouše – Deštné v Orl.h. (25 km)
- Šerlich – Velká Deštná – Pod Jelenkou – skalní vyhlídka nad Bedřichovkou – Bedřichovka (bus) (7,5 km)
- Šerlich – Velká Deštná – hřebenovkou přes Homoli, Tetřevec a Kunštátskou kapli na Pěticestí a po zelené na autobus do Orlického Záhoří (18 km)
- z parkoviště pod Haničkou dopoledním autobusem na Šerlich a návrat pěšky přes Velkou Deštnou, Tetřevec, Kunštátskou kapli, rozhlednu na Anenském vrchu a Pevnost Hanička zpět (22 km)
Tipy na cyklistické výlety
Při cestách na kole od Luisina Údolí na Velkou Deštnou či opačně nevyužívejte zelené pěší turistické trasy ale cyklotrasy přes sedlo Pod Jelenkou. Je to delší, ale rychlejší a vyhnete se úseku, kde pohyb cyklistů výrazně zhoršuje erozi.
- Deštné – Šerlich – Velká Deštná – Homole – Čertův Důl – Kamenec – Luisino Údolí – Deštné (28 km)
- cyklobusem na Šerlich (víkendy červen-září) – Velká Deštná – Pod Homolí – Luisino údolí – Pádolí – Uhřínov (středověký skanzen Villa Nova) – Debřece – Lukavice – Rychnov nad Kněžnou (27 km)
…..
Turistické možnosti aneb kam dál?
a) turistické trasy pro pěší:
Přímo u rozhledny se nachází rozcestí značených pěších turistických tras
zelená: Pod Marušou (1 km) – Luisino údolí (2 km) – Zámeček Pádolí (4,5 km) – Podolí (6 km) – Polanka (8 km) – Benátky (12 km) – Lukavice (15,5 km) – Solnice (22 km)
zelená: Velká Deštná, srub HS (0,5 km)
Od srubu lze pokračovat po páteřní červeně značené páteřní turistické trase dál po hřebeni Orlických hor
A) k severozápadu: Šerlich, sedlo (3,5 km) – Šerlich, Masarykova chata (4 km) –Bukačka (5,5 km) – Polomské sedlo (7,5 km) – Vrchmezí (9 km) – Olešnice v Orlických horách (14 km) – Nový Hrádek (21 km) – Peklo, Bartoňova útulna (28 km)
B) k jihovýchodu: Pod Jelenkou (1,5 km) – Pod Homolí (4,5 km) – Tetřevec (6 km) – Kunštátská kaple (8 km) – Pěticestí (8,5 km) – Mezivrší (11,5 km) – Anenský vrch (14 km) – Hanička, parkoviště (18 km) – Zemská brána (27,5 km)
b) trasy pro cyklisty
cyklotrasa 4071: (červený pruh mezi dvěma žlutými) Šerlich (3,5 km) – Šerlišský mlýn (5 km) – Údolí Bělé (7,5 km) – Sedloňovský vrch (8 km) – Knížecí cesta (11 km) – Číhalka (19 km) – dále po cyklotrase 4035 Olešnice v Orlických horách (22,5 km)
cyklotrasa 4071: (červený pruh mezi dvěma žlutými): Pod Jelenkou (1,5 km) – Pod Homolí (4,5 km) – Pěticestí (9,5 km) – Mezivrší (13 km) – Anenský vrch (rozhledna) (15,5 km) – Hanička, odb. k pevnosti (18 km) – Hanička, parkoviště (20 km) – Zemská brána (29 km) – Mladkov, železniční zastávka (40 km)
c) nebo, je-li sníh, na běžkách po udržovaných (na klasiku i bruslení) běžkařských trasách (více o běžkařských trasách)
- Trasa 1 Jiráskova hřebenovka: Číhalka – Sedloňovský vrch – Šerlich – Velká Deštná – Homole – Pěticestí – Hanička (-Rokytnice)
- Trasa 8 Deštenský okruh: Deštné – Sedloňovský černý kříž – Bukačka – Šerlich – Velká Deštná – Jelenka – Luisino Údolí – Deštné
- Trasa 9 Okolo Malé Deštné: Šerlich – Jelení lázeň – Velká Deštná – Šerlich
Dopravní dostupnost
Ideálním výchozím bodem je tři a půl kilometru vzdálená autobusová zastávka na Šerlichu, mající o víkendu (v menší míře i ve všední dny) dobré spojení z většiny měst regionu (Rokytnice, Neratov, Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Hradec Králové, Nové Město nad Metují…) V sezóně je Šerlich cílovou zastávkou cyklobusů a skibusů.
OD KLADSKÝCH HRANIC 
Napsat komentář