Poddanské poměry na panství Náchodském v první polovici XVII. století. (Bedřich Profeld, 1910)

Bedřich Profeld (30.1.1876-14.1.1849) byl středoškolským profesorem a historikem. Pocházel z Jelení (Hirschenstandu) u Kraslic. Soustředil se ale na dějiny Náchoda a blízkého okolí. Sepsal životopis Josefa Regnera (známého pátera Havlovického z Jiráskovy románové kroniky u nás) (1925), knihy Náchod v letech 1620-1623 (1909) a Náchod v letech 1624-1629 (1911) a několik článků do historických, vlastivědných či etnografických časopisů. Text o poddanských poměrech na Náchodsku byl otištěn v roce 1910 v časopise Český lid (ročník 19, číslo 1)

Panství Náchodské obsahovalo dle hlavních register, „co jakých povinností od lidí poddaných i platu peněžitého stálého se schází,“ sepsaných r. 1628¹⁾, vlastní zboží Náchodské, panství Wizmburské, statky Ratibořický, Ryzmburský a Třebešovský. Na veškerém panství bylo lidí osedlých, od nichž se sbírka zemská a berně domovní přijímala, 1158, ale při odvozování týchž sbírek činilo se přiznání toliko z 864 osedlých. Poddaní odváděli především roční úrok, který se platil o sv. Jiří a o sv. Havle. Úrok svatojirský činil celkem 221 kopu 17 grošů 2 denáry, úrok svatohavelský 222 k 25 g 1 1/2 d.

Z města Náchoda i z vesnic šosovních k městu náležejících (Bělovec, Staré Město Náchod, Malé Poříčí, Sendraž a Mezilesí) platilo se při obou jmenovaných terminech 17 1/2 k, tedy ročně 35 k.²⁾

Hronov odváděl úroku každého 2 k 39 1/2 g, (Velké) Poříčí 4 k 14 g 1 d, Srbská Horní 3 k 52 g 6 1/2, Žďárky 2 k 17 1/2 g, v Brné (Brnej) Marek Bendů 9 g, Babí 2 k 29 g, Slavíkov 1 k 15 g, Rybníky 24 1/2 g, Radechová Horní 4 k 28 g 2 d, Radechová Dolní 3 k 24 g 2 d, Pavlišov 2 k 44 1/2 g Dobrošov o sv. Jiří 1 k 30 1/2 g 1 d, o sv. Havle 1 k 44 1/2 g 1 d, Jizbice úroku každého 1 k 26 g 2 d, Lipí 1 k 59 g 6 d, z Bražce Anna Sochorová platila děkanátu náchodskému, Vysokov o sv. Jiří 5 k 50 g 2 1/2 d, o sv. Havle 6 k 2 1/2 d. Přibyslav úroku každého 2 k 43 g 4 d, Kramolná 1/2 g, Trubějov 23 1/2 g, Lhotka 38 1/2 g, Zbečník 1 k 56 g, 2 d, Rokytník 1 k 50 g 6 d, Dřevíč 2 k 7 g, Žabokrky 22 g, Zlicko 28 1/2 g, městečko Machov 1 k 11 g 3 d, Lhota za Machovem (Machovská) 37 g 2 d, Srbská Dolní 2 k 43 g 4 d, Čermná (Tamchynova) 2 k 25 g 1 1/2 d, Borová 2 k 25 g 6 1/2 d, městečko Skalice o sv. Jiří 23 k 39 g 3 1/2 d, o sv. Havle 23 k 40 g 3 1/2 d 1 h, Zlič ves úroku každého 6 k 41 g 4 1/2 d. Zájezd 5 k 34 g 1/2 d, ves Skalice 4 k 53 g, Starkoč 1 k 43 1/2 g, Kleny 3 k 3 g 1 1/2 d.

Panství Wizmburské: městečko Úpice úroku každého 5 k 10 g 1 1/2 d 1 h (z domů varních platilo 41 sousedů po 1 1/2 g a 3 g), Radeč (Radče) 10 1/2 k 3 d, Brusnice Německá 9 k 12 g, Kyje 7 k 57 g 2 d, Havlovice 6 k 19 g, Rtyně 7 k 25 g³⁾, Bohdašín 36 1/2, Lhota za Kostelcem 1 k 50 g 2 1/2 d, Libnětov (Libňatov) 4 k 16 g 4 d, Maršov 1 k 52 1/2 g, Studenec 4 k 26 g 4 1/2 d, Rubínovice 2 k 22 g 2 d, Bohuslavice 1 k 51 1/2 g, Suchovršice 1 k 34 g 1/2 d, Svatoňovice o sv. Jiří 4 k 8 g, o sv. Havle 4 k 14 g, Batňovice úroku každého 4 k 28 g, Slatina 4 k 51 g 3 d, městečko Kostelec o sv. Jiří 43 g 1/2 d, o sv. Havle 1 k 1/2 g, ves Kostelec o sv. Jiří 1 k 34 g 4 d, o sv. Havle 1 k 39 g 1/2 d, Petrovice úroku každého 43 g, Stražkovice 1 k 14 g. Statek Ratibořický: Chlístov úroku každého 25 k 5 g 2 d, Křižanov 1 k 27 g 4 1/2 d, Lhota pod Hořičkami 2 k 41 g 3 d, Zábrodí 2 k 54 g 1 1/2 d.

Statek Ryzmburský: městečko Žernov úroku každého 2 k 21 1/2 g, při zámku Ryzmburku a na Skalce platili 4 osedlí o sv. Jiří 41 g 1 d, o sv. Havle 56 g 1 d, městečko Červená Hůra úroků každého 2 k 10 g 2 d, Mstětín (Mstětiny) 41 1/2 g, Stolín (Stoliny) 1 k 29 g 3 d, Všeliby 2 k 4 g 1 d, Olešnice 6 k 19 g 4 1/2 d, Víska 44 g 3 d.

Statek Třebešovský: Velký Třebešov úroku každého 1 k 22 1/2 g, Malý Třebešov 55 g a Litoboř 2 k 14 g 3 d⁴⁾, Kašpar Bret a Lída Chrtová z Radče platili knězi úpickému, Jakub Vačkův z téže vsi úpickému záduší. V Rybníkách byli 2 chalupníci a 4 osedlí, z nichž Jíra Doman byl „manem k zámku“ a úroku žádného neplatil, že měl na to „vejsady“. Vedle úroku poddaní odváděli také jisté množství slepic, kuřat, vajec, obilí a j.

Z panství Náchodského a Wizmburského vycházelo slepic úročních celkem 19 kop 28 1/2, ze statků Ratibořického a Ryzmburského 8 k 21, ze statku Třebešovského 1 k 20, dohromady 29 k 9 1/2. Kuřat úročních odváděno 3 k 27 (jen z panství Náchodského) a vajec 99 k 11 1/2. Záleželo však zcela na vůli vrchnosti, chtěla-li takové dávky přijímati „in specie“, nebo na penězích.⁵⁾ V tom případě platili sedláci na panství Náchodském a Vizmburském slepice po 1 g 5 d, na statku Třebešovském po 3 g, jinde po 2 g, kuřata po 6 d, vejce po 1/2 d, na statku Třebešovském kopu po 7 1/2 g. Máku odváděl Martin Rousek z Horní Radechové 1 věrtel, nebo na penězích 30 g.

Ze vsí Radče, Brusnice a Maršova vycházelo 48 plecí vepřových, za něž sedláci platili 4 k 48 g, kus po 6 g. Oves úroční měřil se na „míru náchodskou“, „míru velkou úpickou“ a „malou míru královskou“. Z manství Náchodského, též ze statků Ratibořického a Třebešovského vycházelo na míru náchodskou 119 korců 3 věrtele, z Wizmburského na míru úpickou, „kteráž každý korec o 1 1/2 čtvrtce větší jest nežli náchodská, vychází 565 korců 2 věrtele, tak přiložíc na každý korec po 1 1/2 čtvrtce větší jest nežli náchodská, vychází 565 korců 2 věrtele, tak přiložíc na každý korec po 1 1/2 čtvrtci, učiní na míru náchodskou 618 korců 2 věrtele; a tak učiní toho obojího ovsa na míru malou královskou, kteráž jest menší o 2 čtvrtce nežli náchodská, 830 korců 2 věrtele 1/2 čtvrtce.“

Práce robotní byla rozličná. Poddaní museli orati, vláčeti, sekati obilí a trávu, svážeti obilí do stodol, hrabati, kopati řepu, trhati konopí, svážeti dříví, kydati hnůj, plíti a p.; někde se za robotu platilo. Tak ze vsi Dřevíče platilo se při sv. Havle za dva dni roboty tesařské 6 grošů, z Havlovic za 22 dní roboty „vláčebné“ 2 k 12 g a na robotu mlýnskou 30g, ze vsí Lhoty za Kostelcem, Chlístova a z městečka Kostelce za robotu ornou 30 g 5 d, ze Lhoty za Kostelcem a z městečka i ze vsi Kostelce za kopání řepy 9 g. Robota „ženná“ činila celkem dní 1577 1/2, sečení ovsa 31, orná 384 1/2,⁶⁾ vláčení⁶⁾ 9, sečení trávy 57, konopí trhání 53 3/4 záhonů, kopání řepy 174 3/4 záhonů,⁶⁾ vození dřev 403 fůry, obilí 21, sena a otavy 38 1/2, hrabání ovsa dní 88 1/2, skládání obilí 4, rozsívání obilí 5 1/2, roubání dřev 4, pletí 114, kydání hnoje 3, metení zámku 6. Mésti v zámku a vynésti smetí (také rozsíti obilí) musili Vít Bartáčků, Jan Čejka a Maruše Mařatová z Dolní Radechové; Bražečtí byli povinni, kdykoliv toho potřeba kázala, opravovati stezku od fortny do města Náchoda.

Židé z města Náchoda odváděli na zámek pro potřebu kuchyňskou koření, a to šafránu 1/2 libry, hřebíčku 1 l, pepře 2 l, zázvor 2 l, nebo – jak připsáno – 100 zl. rýnských.

Poznámky pod čarou:

1. Náchodský archiv
2. V priviliegiu Albrechta Václava Smiřického ze Smiřic z 29. srpna r. 1612 stanoven poplatek po obapolném dohodnutí takto: „Z těch všech měšťanských živností, řemesel, obchodů, handlů a kupectví, jakéžkoliv podle těch svobod kdy provozují a provozovati budou, aby Mně, dědicům Mým a budoucím držitelům města Náchoda na časy věčné budoucí tatáž obec města Náchoda i s vesnicemi svými šosovními, k témuž města od starodávna náležitými, platu peněžitého, od starodávna šosu jmenovaného a povinného, každoročně sedmdesáte kop míš. rozdílně na dva terminy, totiž: na sv. Jiří třidcetipět kop míš. grošů a na sv. Havla též třidcetpět kop míš. a více nic platiti a odvozovati povinni byli.“ J. K. Hraše: Dějiny Náchoda, Díl I., str. 297. – 70 kop míš. = 35 kopám gr. českých.
3. Tehdy připomínají se Urban Nyvlt, Václav Nyvlt a svobodník Vávra Nyvlt.
4. V Náchodě a ve vesnicích šosovních činilo se přiznání ze 141 osedlých, v Hronově ze 17; v Mochově bylo osedlých 8, ve Skalici 66, v Úpici 61, v Kostelci 17, v Žernově 17 a v Červené Hůře 14.
5. Že některé vrchnosti dávky přeceňovaly, vysvítá na př. ze stížnosti Železnických, podané krajským hejtmanům někdy v druhé pol. 17. století, kde se praví: „Jičínští, vrchnost naše dědičná, nechtějíce… s námi snesitedlně nakládati a platu dle znění urburu, jakým jim povinni jsme, od nás přijímati, kterýžto plat, auroky, rolní peníze, slepice, kuřata, oves atd. in specie rádi, poslušně jim vypravovati chceme, oni však za oves, slepice, kuřata velmi vysoce na peníze nám taxírují a hotové peníze na to jmíti chtějí.“ Profeld: Vrchnost Jičínská a poddaní Železničtí, Jičínské Noviny XXVI. č. 1-10.
6. Mimo robotu, za níž se platilo.